Menu

Ječmen ozimý

Hospodářský význam ječmene ozimého

Ječmen ozimý je po ozimé pšenici a jarním ječmeni třetí nejrozšířenější obilovinou v ČR, výnosem zrna se řadí na 2. místo po ozimé pšenici. V podmínkách ČR je ozimý ječmen využíván především pro krmné účely. Krmná kvalita je u odrůd s větším zrnem na úrovni krmných odrůd ječmene jarního. V osevním postupu ozimý ječmen umožňuje příznivé rozložení pracovních špiček jak při setí, tak především ve žních, z důvodu brzké sklizně je nejvhodnější předplodinou pro řepku. Ekonomickým přínosem ranosti sklizně oz. ječmene je i snížení nákladů na skladování zásob z předchozí sklizně, jelikož poskytuje první sklizeň zrna určenou pro výrobu krmných směsí. Je plodinou s nižší náročností na vstupy, při vhodné volbě odrůd lze ozimý ječmen úspěšně zařadit do osevních postupů pro všechny pěstitelské podmínky ČR i pro různou intenzitu pěstování.

Zařazení v osevním postupu

Většina odrůd ozimého ječmene není náročná na předplodinu a pěstování po obilovině (pšenici) snáší. Z důvodu přenosu chorob mezi jarními a ozimými ječmeny (choroby pat stébel, skvrnitosti) by se ječmeny neměly sít alespoň 2 roky po sobě, celkový podíl ječmenů  v osevním postupu by neměl přesáhnout 25 %. Nejvyšších výnosů a rovněž nejvyšší kvality sklizně (HTZ, podíl předního zrna) lze u ozimého ječmene dosáhnout po luskovinách. Ozimý ječmen je schopen se vyrovnat i se zhoršenými půdně-klimatickými podmínkami, s nižší hladinou živin, krátkodobými přísušky, některé odrůdy tolerují i „horší zacházení“, tj. ne zcela přesné dodržení agrotechnických termínů a zásahů. Ozimý ječmen je však citlivý na nedostatek půdního vzduchu (utužené souvratě, zamokřená místa), nesnáší předčasné výsevy (před 10.9.) a při normálním průběhu zimy ani příliš pozdní výsevy (po 5. 10.). Při vyšším podílu obilovin v osevním postupu (nad 60 %) je vhodné pro stabilizaci výnosu využít intenzifikační opatření (ošetření proti chorobám pat stébel, zvýšení dávek hnojiv a pod.).

Osiva

Nejdůležitějším a rovněž nejlacinějším intenzifikačním opatřením je volba vhodné odrůdy pro dané podmínky oblasti, pěstitelský záměr a zvolenou intenzitu pěstování. Zárukou pravosti odrůdy a možnosti využití vhodné odrůdové agrotechniky, a rovněž zárukou zdravotního stavu osiva, je nákup certifikovaných osiv. Množitelské porosty by měly být zakládány pouze z osiv ošetřených mořidly proti prašné sněti a pruhovitosti, porosty běžného pěstování je možné sít bez moření pouze pokud osivo pochází ze zcela zdravých množitelských porostů.

Příprava půdy, setí

Pro ozimý ječmen je základem dobré přípravy půdy a správného založení porostu tradiční zpracování půdy se středně hlubokou orbou, pro snížení přejezdů po poli je vhodné použít secí stroje umožňující setí do hrubé brázdy, tedy kombinované s aktivním nářadím jež kypří a provzdušňuje, vytváří rovnoměrnou strukturu bez hrud, rovná pozemek před setím (s aktiv-ními branami či rotavátorem) a s nářadím, jež zaseté osivo zahrne a případně za sucha i přitlačí (prstové brány a pěchy). Ozimý ječmen je citlivý na nedostatek půdního vzduchu, takže bezorební technologie může být úspěšná pouze na lehčích půdách s dobrou strukturou. Při bezorebním setí je rovněž vyšší riziko šíření chorob přenosných na rostlinných zbytcích (především skvrnitostí) a na výdrolech (virózy, rzi, padlí) i živočišných škůdců včetně vektorů viróz.

Základem úspěšného pěstování je správné založení porostu. Vhodný termín výsevu dává ozimému ječmeni možnost začít odnožovat na podzim, přitom nepřerůst a otužením se připravit na přezimování. Pro většinu pěstovaných odrůd je v řepařské a bramborářské oblasti vhodný termín setí mezi 15. a 25. zářím. Obecně lze považovat za hrubou chybu setí před 10. zářím a po 5. říjnu. Výsevní množství by nemělo překročit 4 miliony klíčivých zrn na hektar, u semenářských porostů 3,5 milionu. V přehoustlých porostech se zkracuje klas, snižuje se HTZ, zvyšuje poléhavost porostu a dochází k výnosové depresi.

Výživa a hnojení, pesticidní ochrana, intenzita pěstování

Ozimý ječmen patří k plodinám méně náročným na výživu. Praxí je často považován za „doběrnou“ plodinu, je většinou pěstován extenzivně, s minimálními vstupy, na základní dávce hnojení a při minimálním využití pesticidů. Výnosy v zemědělské prvovýrobě se, i přes využití nových odrůd, snižují a rozdíl mezi výnosovým potenciálem nově registrovaných odrůd a jeho skutečným uplatněním v praxi se zvětšuje. Zvýšení intenzity pěstování ozimého ječmene se ukazuje jako velmi výhodné a při současné ceně krmného ječmene dostatečně rentabilní, aby mohlo být uplatněno v širší praxi. Na rozhodnutí každého pěstitele ozimého ječmene je, zda zůstat u základní intenzity pěstování, nebo intenzitu a tím i rentabilitu pěstování zvýšit. Součástí tohoto rozhodnutí musí být výběr vhodné odrůdy pro dané podmínky, výběr vhodných přípravků k ošetření a v neposlední řadě kalkulace předpokládaných nákladů a výnosů. Pokud se rozhodnete pro zvýšení intenzity pěstování, je vhodné již při setí pamatovat na kolejové řádky.

Pro základní intenzitu pěstování lze doporučit celkovou dávku dusíku 60 až 90 kg na ha ve 2 až 3 termínech (1. 30 kg základní dávka před setím v NPK, 2. 30 kg regenerační v ledkové formě, 3.dle stavu porostu i „produkční“ dávka, kde je možné použít i tekutá hnojiva), bez použití fungicidů a morforegulátorů. Při zvýšené intenzitě pěstování použijeme dávku dusíku navýšenou o 20-30 kg (zvýšením regenerační a produkční dávky) s aplikací minimálně 1, optimálně 2 fungicidů a s použitím morforegulátoru. Zvýšené dávky dusíku bez dalších intenzifikačních opatření přinášejí riziko poléhání a vyšší náchylnosti k chorobám. Do celkové dávky dusíku je potřebné započíst i zbytkový dusík po lepších předplodinách, případně po organickém hnojení z minulých let. Hnojení P a K většinou postačuje v podzimní (základní) dávce NPK, vyšší dávky je nutno použít při deficitu zjištěném agrochemickými rozbory.

nahoru