Menu

Jetel nachový

Semenářství jetele nachového (Trifolium incarnatum L.)

Jetel nachový (inkarnát, lidově též zvaný růžák) je jednoletá přezimující jednosečná jetelovina. Pěstitelská plocha v ČR není v současnosti příliš velká a lze ji jen stěží odhadnout. Inkarnát je velmi oblíbenou plodinou v jižních oblastech Evropy (hlavně v Itálii), ale například i ve Francii, Rakousku a Německu. V České republice je v posledních letech tato jetelovina množena na dosti velkých plochách a osivo je vyváženo do výše uvedených zemí. Množitelská plocha velmi kolísá v závislosti na zahraniční poptávce: například v roce 2004 byla 1897 ha, v roce 2005 dokonce 2942 ha, v roce 2006 jen 430 ha, v roce 2007 vzrostla na 967 ha. V současnosti je u nás jedinou skutečně registrovanou odrůdou KARDINÁL, vyšlechtěný akciovou společností Selgen ve Šlechtitelské stanici Chlumec nad Cidlinou. Množeno je zde ale poměrně velké množství dalších odrůd registrovaných v EU. V souvislosti s výrobou osiv se v minulých letech množily dotazy na agrotechniku a hlavně chemickou ochranu jetele nachového.

Inkarnát má ve srovnání s jetelem lučním kratší růstovou dobu a rychleji na jaře při nižších teplotách obrůstá, takže dokonale využívá zimní vláhu. Tato vlastnost je významná v hlavních oblastech jeho pěstování – v teplejších částech Polabí a Moravy, na lehčích a sušších půdách, které rychleji ztrácejí zimní vláhu a proto zde nelze s úspěchem pěstovat jetel luční. Lze jej pěstovat v čisté kultuře nebo jako komponent raných ozimých směsek (Landsberská směska = inkarnát + ozimá vikev + jílek italský). Zelenou hmotu lze využít pro přímé krmení, ale i pro výrobu sena nebo siláže. Osvědčuje se též jako zelené hnojení především pod okopaniny (velmi dobrá meziplodina před sázením předklíčených brambor), v zelinářských osevních postupech a sadech. Je hodnotným přerušovačem v osevních postupech s vysokým zastoupením obilnin. Půdu zanechává v bezvadné struktuře s dostatečnou zásobou ústrojných látek a dusíku. Ve formě zeleného hnojení je i důležitou meliorační plodinou při zvyšování úrodnosti lehkých písčitých půd, je vhodnou rekultivační plodinou pro první zúrodňující osetí výsypek a degradovaných půd. Porosty jetele nachového rozkvétající přibližně od poloviny května jsou zdrojem časné a kvalitní píce. Z jednoho hektaru lze sklidit v době květu průměrně 35 až 40 tun zelené píce, výtěžnost hrubých bílkovin je 900 až 1300 kg/ha.

Při pěstování na semeno dává tato plodina přednost středním humózním půdám dobře zásobeným vápníkem a živinami. V osevním postupu zařazujeme jetel nachový po raně sklizených ozimých obilninách (častou předplodinou je ozimý ječmen), dále po raných bramborách a dalších plodinách, které včas opustí pozemek. Z hlediska uznání množitelského porostu je důležité, aby na pozemku minimálně tři předešlé roky nebyla pěstována jetelovina. Dále je třeba dodržet izolační vzdálenost k zamezení mechanických příměsí nejméně 1 metr od sousedního porostu. Nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení, je u kategorií SE, E, C, nejméně 200 metrů (pole do 2 ha) nebo 100 metrů (pole nad 2 ha). To platí u porostů, ze kterých bude vyrobeno osivo určené do dalšího množení. Pokud bude z porostu vyrobeno osivo určené pro výrobu pícnin nebo technické účely, izolační vzdálenost je poloviční.

Z hlediska výživy je jetel nachový pěstovaný na semeno vcelku náročný na živiny, vyžaduje hnojení. Při něm by měl být vodítkem agrochemický rozbor půdy. Optimální pH půdy je slabě kyselé až neutrální (5,8 až 7). Důležitým opatřením je tedy úprava pH půdy vápněním, které lze provést již k předplodině. Semenářské porosty vyžadují na dobu vegetace 50 až 70 kg/ha P2O5 a 80 až 100 kg/ha K2O. Hnojivo aplikujeme před setím a to v závislosti na půdní zásobě. Jeteloviny fixují vzdušný dusík – dusíkem tedy nehnojíme nebo použijeme startovací dávku okolo 20 kg N/ha. V horších půdních podmínkách nebo po zimě zeslabené množitelské porosty  můžeme přihnojit  časně na jaře kombinovaným hnojivem. Z mikroprvků je významný bór, v případě jeho nedostatku v půdě je možná aplikace na list kapalnou formou před kvetením porostu.

Před setím pozemek včas zořeme, nahrubo připravíme a utužíme. Detailní přípravu půdy s aplikací hnojiv provedeme bezprostředně před setím na hloubku seťového lůžka. Termín setí jetele nachového je druhá dekáda srpna. Provozní zkušenosti ukazují, že setí by mělo být ukončeno nejpozději do konce srpna.  Při pěstování na zelené krmení či hnojení v čisté kultuře vyséváme 6 milionů klíčivých zrn na 1 hektar, což je asi 25 kg/ha a to do řádků 12 cm vzdálených. Při zakládání semenářských porostů doporučujeme vysévat 4 miliony klíčivých zrn na 1 hektar, což je 16 až 18 kg/ha a to do hloubky 1 až 2 cm při meziřádkové vzdálenosti 20 cm. Vyséváme zásadně osivo uznané. Přesné výsevné množství závisí na osivových hodnotách (čistota, klíčivost, hmotnost tisíce semen). Průměrná hmotnost tisíce semen domácí odrůdy Kardinál se pohybuje okolo 4 gramů. Po zasetí pozemek za sucha uválíme. Důležité je, aby porost stejnoměrně a rychle vzešel, proto je třeba při setí vystihnout přiměřenou půdní vláhu. Včas vzešlý a do zimy dostatečně vyvinutý inkarnát má nejlepší předpoklady pro dobré přezimování. V podzimním a zimním období věnujeme pozornost výskytu hraboše polního. V posledních letech dochází v důsledku jeho přemnožení k vážným poškozením porostů. Zvláště na množitelských plochách je nutné v případě zvýšeného výskytu hraboše polního aplikovat rodenticidy: například STUTOX I nebo LANIRAT MICRO. V případě povytažení rostlin v předjaří pozemek na jaře opět uválíme.

Ochrana proti plevelům je u jetele nachového dosti komplikovaná. Tato jetelovina je totiž jednou z nejcitlivějších plodin k herbicidům. To je přičítáno jednak jejímu obrvení a též značné variabilitě v podmínkách vzcházení a růstu v pozdním létě a na podzim v závislosti na průběhu počasí. Pícní plochy zpravidla chemicky neošetřujeme. Semenářské porosty bychom měli kvůli výše uvedené skutečnosti umísťovat na pozemky, které nejsou příliš zaplevelené. Účinná regulace nejvýznamnějších plevelů je jedním ze základních předpokladů úspěchu při výrobě osiv. Častými plevely v inkarnátu jsou: výdrol ozimých obilovin, brukvovité – hlavně výdrol ozimé řepky, heřmánky, svízel, hluchavky a další. Všeobecně se u dobře vzejitých zaplevelujících se porostů jeví jako efektivní podzimní ošetření sníženými dávkami herbicidů. Inkarnát by měl mít při podzimním herbicidním zásahu minimálně 2 až 3 trojlístky, přičemž většina rostlin by měla být ještě ve vyšším stádiu. Na jaře je nutné porost ošetřovat proti plevelům hned na začátku obrůstání, opožděná aplikace na přerostlé dvouděložné plevele bývá málo účinná. Proti jednoděložným plevelům použijeme graminicidy. Situace u dvouděložných plevelů je komplikovanější, protože většina herbicidů doporučených do jetele lučního působí v plné dávce na inkarnát fytotoxicky. Dochází pak ke zkroucení rostlin, opoždění vývoje a v konečném důsledku i k podstatnému snížení výnosu. Možností regulace plevelů v inkarnátu se ve svých pokusech v letech 1998 až 2002 zabýval VÚP Troubsko. V množitelské praxi na Šlechtitelské stanici Chlumec se nejlépe proti dvouděložným plevelům osvědčil BASAGRAN SUPER v maximální jednorázové dávce 1,5 litru na 1 ha. Na podzim doporučujeme hlavně u slabších porostů dávku 1 litr/ha.  Při jarním ošetření aplikujeme BASAGRAN SUPER buď jednorázově v dávce 1,5 litru/ha, nebo se účinně osvědčila dělená dávka 1litr/ha a po přibližně týdnu v závislosti na reakci porostu opět 1litr/ha. Pro dobrou účinnost tohoto přípravku nesmí mít plevele více než 2 až 4 pravé listy. Postřik nelze provádět za intenzivního slunečního svitu a teplot přesahujících 23 stupňů Celsia. Vyskytující se šťovíky lze ničit bodovou aplikací totálního herbicidu (ROUNDUP). Hlavně u množitelských porostů, z nichž mají být vyrobeny vyšší kategorie osiv (SE, E), věnujeme zvýšenou pozornost výskytu jiných druhů jetelovin a dalších plevelů obtížně čistitelných (například šťovíky, komonice, knotovky, silenky, svízel). Kokotice a záraza se nesmí v množitelských porostech vůbec nacházet. V případě výskytu těchto druhů provádíme v době květu až zrání inkarnátu ruční selekci. Potřebné je porost do sklizně obsekat, aby se tyto plevele často se šířící z mezí nedostaly do kombajnu.

Jetel nachový rozkvétá v závislosti na ročníku a odrůdě přibližně od poloviny května. Pokud zjistíme před květem zvýšený výskyt nosatčíka (Apion) – škůdce způsobujícího červivost květních hlávek, provedeme před rozkvětem porostu insekticidní ošetření některým z přípravků uvedených v Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin. Protože jetel nachový je cizosprašný a vyžaduje opylení hmyzem, je vhodné pro zajištění vyššího výnosu semene přisunout ke kvetoucím polím včelstva (alespoň 3 až 4 na 1 hektar).

Inkarnát dozrává kolem 10. července. Asi týden před sklizní provedeme desikaci přípravkem REGLONE v dávce 2,5 až 3,5 litru/ha (v 200 až 600 litrech vody/ha při pozemní aplikaci). Vhodné je přidat smáčedlo. K desikaci přistupujeme v době, když 80 až 85 % hlávek je hnědých, semena jsou v nich žlutě vybarvená a převážně tvrdá. Když  je porost suchý, uskutečníme přímou sklizeň dokonale vyčištěnou sklízecí mlátičkou s vloženou vylušťovací vložkou v mlátícím koši. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat správnému seřízení kombajnu při sklizni. Výnosy semene jetele nachového se za normálních podmínek pohybují okolo 500 kg/ha, za příznivých podmínek byly na Šlechtitelské stanici v Chlumci dosahovány výnosy 700 až 800 kg semen z 1 hektaru. Po sklizni přírodní osivo co nejdříve předčistíme a následně dosušíme (nejlépe ventilací). Po dosušení alespoň na normou stanovenou vlhkost 12% provedeme konečné dočištění.

Tento článek vychází ze zkušeností s českou odrůdou KARDINÁL , která je středně raná, má velmi dobrou zimovzdornost a následně rychlý jarní vývoj. Zahraniční odrůdy v České republice množené bývají dle mých zkušeností často ranější, některé však i pozdější v květu a zrání ve srovnání s Kardinálem. Jelikož většina jich byla vyšlechtěna v podmínkách jihu Evropy, může v tužších zimách mít jejich nižší mrazuvzdornost vliv na přezimování a následný jarní vývoj.

Kompletní požadavky na množitelské porosty a uznané osivo jetele nachového jsou uvedeny ve Sbírce zákonů č. 384/2006, částka 121. Lze je nalézt na internetových stránkách www.ukzuz.cz  v části věnované legislativě.

Ing. Roman Tyller

Selgen, a.s.

Šlechtitelská stanice Chlumec nad Cidlinou

nahoru