Menu

Peluška ozimá

Odrůda Arkta vyšlechtěná akciovou společností SELGEN ve Šlechtitelské stanici Chlumec nad Cidlinou je jedinou odrůdou ozimé pelušky v České republice (zaregistrována v roce 1998). Jde o přesívkový typ s dobrou přezimovací schopností. Včas a dostatečně hluboko nasetá ozimá peluška snáší i dosti vysoké mrazy bez sněhové pokrývky. Laboratorní mrazové testy provedené ve VÚRV Ruzyně prokázaly, že se její mrazuvzdornost blíží ozimým dvouřadým ječmenům.

Arkta je určena především do ozimých luskovinoobilních směsek s využitím na zelené krmení či senáž, ale lze ji pěstovat i v čisté kultuře. Je zdrojem kvalitní a na bílkoviny bohaté píce určené především pro skot a též vynikající předplodinou obohacující půdu o dusík, zlepšuje půdní strukturu a působí fytosanitárně. Díky své ranosti umožňuje časnou jarní sklizeň zelené hmoty. Převyšuje kvalitou píce ozimé vikve, zvláště pak déle trvající šťavnatostí. Do pícní zralosti (tj. doba po rozkvětu, kdy se začínají objevovat lusky) dospívá koncem května, ale se sklizní hmoty lze začít i dříve. Nejvhodnějšími komponenty v ozimých směskách jsou ozimé tritikale nebo ozimá pšenice, nedoporučujeme vysévat s příliš vysokými a mohutně odnožujícími odrůdami žita.

Ozimá peluška Arkta se vyznačuje rychlým jarním vývojem, dlouhou lodyhou a dobrým zdravotním stavem. Barva květu je fialová, semeno má fialově skvrnité osemení a černé hilum. Důležitým znakem pozitivně ovlivňujícím výnos semene je vícekvětost – na jednom nodu bývají založeny dva až tři květy. Z hlediska hospodářského je významnou předností nízká hmotnost tisíce semen (HTS se pohybuje mezi 100 až 130 gramy) a silná odnožovací schopnost (dokáže velkým počtem větví zahustit i po zimě řidší porost).

Ozimá peluška byla v registračních zkouškách výnosově porovnávána s kontrolními odrůdami pelušky jarní zasetými co nejdříve na jaře. Pícninářsky byla Arkta výrazně výkonnější a její hlavní přednost se prokázala zejména v časné jednorázové sklizni: celý pokus je sklizen najednou v době pícní zralosti nejranějšího členu pokusu (tím byla Arkta).  Jarní odrůdy ještě nebyly v té době zdaleka schopny vytvořit takové množství hmoty a proto výnos zelené a suché hmoty i hrubých bílkovin u Arkty dosti přesahoval přes 200 % oproti průměru jarních kontrol. Výnosy zrna jsou u ozimé pelušky z důvodu nízké hmotnosti tisíce semen nižší než u jarních odrůd – průměrná HTS Arkty však byla v letech registračních zkoušek o 40 % nižší než u jarních kontrol. Po vstupu České republiky do EU se začíná tato odrůda uplatňovat i ve Francii a Německu.

Doporučená agrotechnika

Arkta je vhodná do všech výrobních oblastí ČR, nejpříznivější jsou však z hlediska pícního využití oblasti s dostatečným množstvím srážek, které umožní vytvoření požadovaného množství hmoty. Na předplodinu je nenáročná, nejčastěji ji zařazujeme po obilninách. Nedoporučujeme zařazení po luskovinách nebo jetelovinách – zde je v důsledku společných chorob zvýšené nebezpečí vyzimování. Předpokladem pěstitelského úspěchu je kvalitní osivo. Vyséváme pouze uznané osivo z přehlížených množitelských porostů. U ozimé pelušky preferujeme osivo mořené některým z přípravků registrovaných do hrachu setého (například MAXIM XL 035 FS). Pokusy provedené na stanici v Chlumci prokázaly, že porosty zaseté z mořeného osiva přezimují lépe ve srovnání s nemořenou variantou.

Podmínkou dobrého přezimování je výsev ve druhé polovině září a dostatečná hloubka setí (5 až 6 cm). Při pícním využití v čisté kultuře vyséváme 1,2 milionu klíčivých zrn na hektar, což je 120 až 150 kg/ha pelušky. V ozimých luskovinoobilních směskách doporučujeme výsev 1,5 až 2 mil. klíč. zrn/ha obilniny (tj. 75 až 100 kg/ha obilí) a 0,6 až 0,8 mil. klíč. zrn/ha Arkty (tj. 75 až 100 kg/ha pelušky). V pokusech se nejlépe osvědčily směsky s dolním uvedeným výsevem obilniny a horním uvedeným výsevem luskoviny. Množitelské porosty určené pro výrobu osiva zakládáme v čisté kultuře na podzim při výsevu 1,2 mil. klíč. zrn/ha , lze je však v důsledku přesívkovosti založit i na jaře při výsevu 1 mil. klíč. zrn/ha. Uvedené výsevky v kg/ha jsou orientační a vycházejí ze stoprocentní čistoty a klíčivosti osiva, při horší klíčivosti osiva se vysévané množství v kg/ha samozřejmě adekvátně zvýší. Po zasetí je vhodné za sucha pozemek uválet, na jaře je nutné v případě povytažení rostlin pozemek co nejdříve po oschnutí opět uválet.

Při hnojení semenářských porostů by měl být vodítkem agrochemický rozbor půdy. Schopnost luskovin symbioticky fixovat vzdušný dusík je nutné při hnojení respektovat. Vysoké dávky dusíkatých hnojiv negativně ovlivňují počet hlízek. Pro rozvoj a optimální činnost hlízkových bakterií je potřebná slabě kyselá až neutrální půdní reakce. Důležitým hnojařským opatřením je tedy úprava pH půdy vápněním. Při předseťové přípravě půdy aplikujeme fosforečné hnojivo v dávce 50 až 70 kg/ha P2 O5 , draslem hnojíme v dávce 80 až 120 kg/ha K2O. Startovací dávku dusíku nepoužíváme nebo jen do 20 kg N/ha. Přezimované množitelské porosty na jaře přihnojíme nižší dávkou kombinovaného hnojiva. Pícní porosty zpravidla na podzim nehnojíme, na jaře lze provést přihnojení kombinovaným hnojivem.

Semenářské porosty vysévané v čisté kultuře za účelem výroby osiva (lze provést podzimní i jarní výsev) ošetřujeme proti plevelům nejčastěji herbicidy aplikovanými po zasetí – před vzejitím (preemergentní herbicidy). Používáme přípravky registrované do hrachu setého: velice dobře se například osvědčuje kombinace Afalonu s Commandem. V případě druhotného zaplevelení je někdy nutné další ošetření porostu po vzejití postemergentními přípravky, které volíme dle druhového zastoupení plevelů. V množitelských porostech zpravidla aplikujeme v době květu proti mšici – kyjatce hrachové některý metodikami doporučený insekticid. Pícní porosty většinou chemicky neošetřujeme.

Semenářské porosty sklízíme přímým způsobem za pomoci kombajnů – optimální doba je v plné zralosti při vlhkosti zrna 15 až 20 %, při sklizňové vlhkosti pod 14 % stoupá poškození semen a ta mohou špatně klíčit. Porosty silně zaplevelené či nestejnoměrně dozrávající desikujeme před sklizní přípravkem Reglone. Dle provozních zkušeností je nejvhodnější i suché osivo nejprve alespoň 24 hodin provzdušnit ventilací, dále vyčistit a při vyšší vlhkosti dosušit.

Optimální termín sklizně ozimé luskovinoobilní směsky je po rozkvětu pelušky a na začátku metání obilniny.

Ing. Roman Tyller
SELGEN, a.s.
Šlechtitelská stanice Chlumec nad Cidlinou