Menu

Tritikale ozimé

V roce 2000 dosáhla plocha tritikale v České republice dosud historicky nejvyšší úrovně 37 tisíc ha, stoupající tendence dále pokračuje, pro sklizeň 2001 bylo vyseto už 55 tisíc ha, meziroční nárůst v posledních letech přesahuje 40%. Dá se tedy předpokládat, že do podvědomí zemědělců se dostaly informace o výhodách pěstování této z hlediska historie velmi mladé plodiny. Kříženec pšenice a žita sice nesplnil všechna očekávaná spojení dobrých vlastností obou plodin, především z hlediska pekařského zpracování, ale otázka potravinářského zpracování je dále řešena v USA a také v Polsku, které moderními výkonnými odrůdami velmi přispělo k současnému celosvětovému zájmu o tuto plodinu. U nás se výzkumem tritikale zabývá ZVÚ Kroměříž. Na vysokou krmnou hodnotu, danou především téměř dvojnásobným podílem rozpustných bílkovinných frakcí ve srovnání se pšenicí, byla veřejnost na základě krmných pokusů prováděných na ČZU Praha v poslední době několikrát upozorněna. Tritikale je dobře využitelné i pro výrobu lihu.

Odrůda:

V české republice je v současné době registrováno 5 odrůd ozimého tritikale, polské odrůdy Presto, Disko a Sekundo, česká odrůda Kolor, německá odrůda Modus a připravuje se registrace polské odrůdy Marko. Semenářské firmy dodávající osiva poskytují základní informace a pěstitelská doporučení na letácích. Firma Selgen a.s., která jako jediná u nás šlechtění tritikale na Šlechtitelské stanici v Úhřeticích zajišťuje vlastní odrůdu Kolor a zastupuje odrůdu Modus. Jejich zastoupení na množitelských plochách se pohybuje kolem 50%, přehled základních vlastností a doporučení je v tabulce.

Osivo:

Základním požadavkem při zakládání porostů tritikale je kvalitní zdravé osivo. Použití nemořených infikovaných osiv je u této plodiny zvláště riskantní, vzhledem k riziku rozšíření fuzarioz (plísně sněžné), způsobujících řídnutí porostů, celkové snížení výnosu zrna a vysoký obsah škodlivých mykotoxinů v zrnu.

Nároky na agroekologické podmínky:

Domníváme se, že významným důvodem rozšíření ploch tritikale je také poměrná nenáročnost pěstování z hlediska nákladů ve srovnání se pšenicí. Stabilní výkonnost ve výnosu zrna i v méně intenzivních podmínkách, tolerantnost k zakyseleným půdám, nenáročnost na předplodinu a odolnost chorobám patří k hlavním přednostem při rozhodování pro pěstování tritikale. Přesto jsou určité zásady, které při úspěšném pěstování tritikale musíme dodržet.Především musíme mít jasno v jaké oblasti chceme tritikale pěstovat. Vodítkem mohou být výsledky registračních pokusů ÚKZÚZ, kde je tritikale zkoušeno nejen v lepších pěstitelských podmínkách řepařské a obilnářské oblasti, ale i v horších podmíkách bramborářské a pícninářské a které ÚKZÚZ každoročně uveřejňuje ve svém Přehledu odrůd. I když se u nás více využívá tolerantnosti tritikale k méně úrodným půdám a horším předplodinám, v zemích západní Evropy se využívají i systémy pěstování tritikale v intenzivních podmínkách, kde je dosahováno ve výnosu zrna i ve výkrmu prasat a drůbeže vyšší rentability než u krmných pšenic.

Příprava půdy a setí:

Příprava půdy je podobná jako pro pšenicí a řídí se podle předplodiny, tritikale dobře reaguje na minimální zpracování, to je mělké kypření půdy do hloubky 8 – 10 cm místo orby, zejména po pozdě sklizených předplodinách. Hloubka seťového lůžka je 5 -7 cm a vlastní setí je dobré provést kombinací ( vířivé brány + pěch + sečka ), pokud je k dispozici. Termín setí je třeba dodržet mezi 15.9. – 10.10., setí po 20.10. zvyšuje riziko vyzimování. Názory na určení optimálního výsevku jsou různé, my zastáváme stanovisko nepřesévat, výsevek do 3 mil.kl.zrn/ha je v lepších podmínkách dostačující, v horších podmínkách 3,5 mil.kl. zrn, a pouze ve zhoršených 4 mil.kl.zrn/ha. Bereme-li v úvahu při klíčivosti 96% MKS okolo 5O kg je celkový výsevek v rozmezí 150 – 175 kg/ha.

Ošetření během vegetace:

Ozimé tritikale vegetuje při nižší teplotě než ozimá pšenice a proto při mírné zimě, zvláště když je vyseté na začátku výsevního termínu může silně odnožit a přehoustnout i v případě, že je doporučený výsevek dodržen. U porostů kde byl zvýšen výsevek proti doporučenému je přehoustnutí ještě větší, zvláště když po velmi mírné zimě následuje dlouhé vlhké a studené jaro jako v letošním roce. Přehoustnutí porostů tritikale je nebezpečnější než u pšenice z hlediska polehnutí porostu, s kterým souvisí ztráta na výnosu a kvalitě sklizně, protože klasický doporučený morforegulátor na bázi CCC není na tritikale dostatečně účinný.
Na základě zkušeností s novějšími morforegulátory na bázi etephonu a to zejména v kombinaci s morforegulátory na bázi CCC ( velmi dobrých výsledků dosahují v Německu ) lze říci, že v možnosti regulace růstu, tvorby optimální úrovně výnosových prvků a zabezpečení nepolehnutí porostů, dochází k velkému kvalitativnímu posunu. Nepolehlý porost tritikale je jedním z nejdůležitějších předpokladů dobrého výnosu zrna a fakt, že i u hustých porostů můžeme správnou aplikací morforegulátorů tento stav ovlivnit, dává tritikale další šanci pro rozšíření ploch. Pokud dojde k opačnému případu, tedy prořídnutí porostu po zimě, je vhodné použití CCC brzy na jaře pro zahuštění porostu.
Aplikace dvou regulátorů růstu v porostech ozimého tritikale je výhodná také ekonomicky, protože umožní použití a využití vyšších dávek živin. Hnojení N je možné vedle regenerační dávky rozdělit na produkční ( ve sloupkování) a pozdní (v metání). Celková doporučená dávka je 50-70 kg/ha, po slabších předplodinách 70-90 kg/ha. Podzimní hnojení N není zpravidla nutné. Ochranu porostu je možné doplnit použitím jednoho fungicidu při začátku sloupkování proti chorobám pat stébel, případně druhým fungicidem při nebezpečí rozvoje fuzárií v klasu.

Sklizeň:

Včasná sklizeň je důležitá z hlediska krátkého posklizňového dozrávání, aby nedošlo k porůstání zrna a tím snížení nutriční hodnoty.
Také sklon k výdrolu zrna je větší než u pšenice. Je třeba dbát na seřízení mlátícího ústrojí kombajnu, aby nedocházelo k drcení zrna, zvláště při nižší vlhkosti obilek.

nahoru