Menu

Anabel

Anabel

Výborná kvalita a zdraví.

Kvalita zrna
Jakost A
obsah N látek v % 12,7
objem hmotnost 812
sedim.test Zeleny (ml) 45
číslo poklesu 404
Agronomická data
ranost POLORANÁ
délka rostlin STŘEDNÍ
odolnost poléhání STŘEDNÍ
K obilní předplodině PROBÍHÁ TESTOVÁNÍ
výsevek (MKS/ha) 4
potřeba morforegulátoru STŘEDNÍ
Odolnost chorobám
padlí travní list VYSOKÁ
padlí travní klas VYSOKÁ
braničnatka list DOBRÁ
braničnatka klas VYSOKÁ
rez pšeničná DOBRÁ
fusarium klas VYSOKÁ

Jarní pšenice je vhodná zejména do vlhčích řepařských a úrodných bramborářských oblastí, kde může výnosově překonávat i ozimé typy. V sušších kukuřičných oblastech je vhodná jen na pozemky s dobrými vláhovými podmínkami.

Vhodnost jednotlivých předplodin je podobná jako u ozimé pšenice. Nejvhodnějšími předplodinami jsou luskoviny, jeteloviny, olejniny, okopaniny a zeleniny, většinou se jarní pšenice zařazuje po pozdě sklízených předplodinách (cukrovka, brambory, silážní kukuřice), v praxi však často i po obilninách (ozimá pšenice). V takových případech se doporučuje použít strniskové meziplodiny. Jarní pšenici je možné sít i po vyzimované ozimé pšenici, pokud je včas zaorána. Přísevky do špatně přezimované ozimé pšenice nelze doporučit vzhledem k obtížím, které vznikají při samotném přisévání a nevyrovnaném dozrávání porostu.

Základem zpracování půdy pro jarní pšenici je dobrá podzimní orba (18–22 cm). To umožní snadné předseťové zpracování na jaře, které by mělo dobře provzdušnit půdu a vytvořit seťové lůžko v hloubce 3–5 cm. Na lehčích půdách je nutné jarní práce provádět se zřetelem na zachování půdní vlhkosti, na jejíž nedostatek je jarní pšenice citlivá.

Založení porostu je zásadní pro pěstování všech plodin, u jarní pšenice to platí dvojnásob. Jestliže ozimá pšenice má relativně široké vhodné období pro založení porostu, pro jarní pšenici je zásadní, co nejčasnější termín setí.

Časné setí zvyšuje pravděpodobnost založení dobrého a vyrovnaného porostu. Rostliny využijí chladné a vlhké období začátku jara k odnožování a zakládání vzrostných vrcholů. V pozdějším období již vyšší teploty vedou k přechodu rostlin do sloupkování a omezují odnožování. Obvykle také bývá toto období sušší a později založené porosty jsou méně výnosné. V oblastech, kde je to možné tedy doporučujeme setí jarních pšenic již v únoru, jakmile to podmínky dovolí. Jarní pšenice není příliš citlivá na tzv. „zamazání“ jako jarní ječmen. Optimálně by měla být jarní pšenice vyseta do konce března.

Výsevek volíme dle časnosti setí a nedoporučujeme nižší než 4 MKS/ha. Při pozdějších výsevech je nutné výsevek zvýšit (nahrazuje se nedostatečná odnožovací schopnost pozdě setého porostu). Kromě termínu a vhodného výsevku je pro založení dobrého porostu nezbytné použití kvalitních certifikovaných osiv.

Hnojení jarní pšenice je obvykle rozdě- leno na základní (předseťové) a produkční (DC 25–30). Základní hnojení fosforečnými a draselnými hnojivy je vhodné zaorat se strniskovou meziplodinou. Základní dávka je na stejné úrovni jako u ozimých pšenic, kdy předpokládáme spotřebu fosforu 5kg a draslíku 20 kg na tunu předpokládaného výnosu. Poměr živin by měl odpovídat N:P:K – 1:1:1,5. Celková dávka dusíku je doporučována 80–120 kg/ha, přičemž na základní hnojení připadá 1/2 až 1/3 z této dávky zbytek na produkční přihnojení na začátku sloupkování. Po dobrých předplodinách, kdy je možné dávky dusíku snížit, je celá dávka aplikována předseťově. Podle vývoje porostu je při vysokém založení výnosových prvků vhodné uvažovat o pozdním přihnojení N (15–30 kg/ha) před začátkem metání, které zajistí dosažení kvalitativních parametrů obsahu bílkovin a lepku.

Pro lepší příjem vody je vhodné porost po zasetí uválet, nejlépe rýhovanými válci. Zásadní pro úspěšné pěstování jarní pšenice je vhodné užití morforegulátoru. Porosty jarních pšenic jsou méně odnoživé a ve fázi 3–4 listů lze využít morforegulátor na podporu odnožování. V intenzivních podmínkách s dostatkem srážek během vegetace je užití morforegulátoru nezbytné. Užití morforegulátoru na omezení poléhání je vhodné na začátku sloupkování (DC 23–31) na bázi CCC v dávce 0,7–2,0 l/ha, případně později (DC 37 lze až do 45) na bázi Etephonu v dávce 0,5–1,0 l/ha. Zá- leží zejména na odrůdě, průběhu počasí, intenzitě pěstování a stavu porostu.

 

  • Vysoké výnosy ve všech oblastech
  • Výnosná v registračních zkouškách v zahraničí (Irsko, Dánsko)
  • Vynikající odolnost proti rzi plevové
  • Odolná proti napadení padlím travním na listu i v klasu
  • Objem pečiva vysoký, hodnota Zelenyho testu velmi vysoká
  • Hodnota čísla poklesu stabilní a vysoká
  • Vysoká objemová hmotnost
  • Vysoký objem pečiva
nahoru