Je odrůdou typu volně se opylující populace. V ČR bylo registrováno v roce 2002. V registračních pokusech ÚKZÚZ bylo zkoušeno pod označením SG-K 1/93 TC.
na termín setí je žito mnohem citlivější než pšenice nebo tritikale. Nevhodné jsou jak velmi časné zásevy, kdy rostliny přerůstají a na podzim se vytváří přehuštěný porost, který potom může špatně přezimovat nebo být napadán plísní sněžnou. Špatné jsou však také opožděné zásevy, při nichž se vytvoří na podzim slabé, zpravidla neodnožené rostliny s málo vyvinutým kořenovým systémem. Takové rostliny také hůře přezimují, a protože výnos u žita je tvořen především na podzimních odnožích, nevytvoří se dobrý základ pro budoucí vysoký výnos. Optimální agrotechnické lhůty je u žita nezbytné dodržet. V zásadě jsou agrotechnické lhůty pro setí žita závislé na nadmořské výšce stanoviště. Optimální termín setí je asi 5 až 7 dnů před konečným termínem agrotechnické lhůty.
vzhledem k dlouhému stéblu náchylnému na poléhání je ošetření morforegulátory vysoce efektivní opatření. Výnos zrna se může zvýšit až o 20 až 30 %. Morforegulátor musí působit na zkrácení a zpevnění stébla tak, aby nedocházelo k předčasnému a silnému poléhání. Zásadně doporučujeme používat morforegulátory na bázi etephonu. Jedná se například o přípravky CERONE 480 SL, TERPAL C. Používání morforegulátorů na bázi CCC u žita nedoporučujeme! Morforegulátory je nutno aplikovat až v době před metáním v BBCH 37 až 45.
houbové choroby nejsou u žita v podmínkách hlavních produkčních oblastí v ČR vážným problémem a proto se proti nim zpravidla neprovádí ochrana. Pokud je jejich výskyt silný, a choroby napadají i listové pochvy a stéblo (např. rzi) doporučujeme následující opatření: v případě napadení padlím travním na listech není třeba ochranu provádět (choroba má nízkou škodlivost a ošetření by bylo ekonomicky neefektivní), při silnějším napadením listovými skvrnitostmi a především rzemi (rez travní, rez žitná) doporučujeme provést ošetření některým z účinných fungicidů na bázi azolů. Z konkrétních přípravků lze doporučit např. Tango Super, Alert S, Flamenco, Folicur BT, Tilt 250 EC a řadu dalších. Použití fungicidů na bázi strobilurinů by u žita asi nebylo ekonomicky efektivní. Aplikaci fungicidů provést ve fázi BBCH 37 až 49.
výsevek u žita se doporučuje střední až nižší, zpravidla v rozmezí 3,0 až 3,5 milionů klíčivých semen (MKS) na 1 ha v podmínkách lepších (tj. dobrá předplodina, včasné setí, dobré stanoviště) a asi 3,5 až 4,0 MKS na 1 ha v podmínkách horších. Pro setí použít pouze kvalitní dobře namořené osivo!!!
standardní ošetření herbicidy. Lépe je provádět už na podzim, na jaře případná oprava. V případě silnějšího napadení porostu plísní sněžnou nebo u přehuštěných porostů je možné na jaře provést převláčení ve směru šikmo na řádky s následným přihnojením dusíkem a případným opětovných ošetřením herbicidy. Toto opatření je však zcela vyjímečné.
Jaké jsou nedostatky odrůdy Aventino?
Odrůda nemá vyhraněné nároky na předplodinu. Podmínkou je, aby byla předplodina včas sklizena a mohla být včas provedena kvalitní předseťová příprava (orba alespoň dva týdny před setím).dobré předplodiny: luskoviny, jeteloviny, včas sklízené okopaniny, řepka ..
obilniny
pozdě sklízené okopaniny, kukuřice na siláž i na zrno.
Základní hnojení P + K ve střední dávce dle konkrétní potřeby (půdního stanovení obsahu živin), aplikace před setím. Hnojení N před setím nepoužívat vůbec nebo jen v dávce max. do 30 kg N/ha, během vegetace přihnojení dusíkem nejlépe ve dvou dávkách (regenerační a produkční) v celkové dávce 60 až 90 kg N/ha (v závislosti na předplodiněa stanovištních podmínkách).
Správné založení porostu je základním předpokladem vytvoření optimální struktury porostu a konečného dosažení vysokého výnosu zrna. Žito je obilnina, která tvoří nejvyšší výnos na rostlinách s velkými klasy (vysoký počet zrn v klasu a vysoká hmotnost 1000 zrn). Toho lze dosáhnout pouze v případě středně hustého porostu s co nejlépe vyvinutými stébly a klasy. Optimální počet klasů na 1 m² u odrůd typů populací by měl být asi 530 až 580, při průměrné hmotnosti zrna v klasu 1,0 až 1,2 g i více. Žito nesnáší přehuštěné porosty. Proto se vždy u žita (u odrůd populačních i hybridních) doporučují relativně nižší výsevky, aby se po vzejití mohly vytvořit silné, dobře zakořeněné a odnožené rostliny, které jsou zárukou budoucího vysokého výnosu zrna.
Konečný termín pro setí žita je v polohách s nadmořskou výškou: | |||
---|---|---|---|
nad 600 m | 20. září | 400 až 500 m | 30. září |
500 až 600 m | 25. září | do 400 m | 5. říjen |
© 2022, Selgen a.s. – všechna práva vyhrazena. Mapa stránek Zásady Cookies