Věda a výzkum

Zájem o „osinatky“ roste

Proč tomu tak je, nelze zjednodušeně vysvětlit tím, že by osinaté odrůdy pšenice byly jen odolnější vůči stresu. Vysvětlení na tradičním jarním semináři firmy Selgen podal Ing. David Beran.

Rostoucí obliba osinaté pšenice je zdůvodněna větší asimilační plochou, přičemž prodloužení doby asimilace je klíčovým faktorem v závěru vegetace. Dále je to lepší odolnost vůči stresu, který v současnosti představují sucho a vysoké teploty, a také ochranou proti okusu zvěří. To, co se určitě líbí zvěři a možná myslivcům, ne ale zemědělcům, je jasné. Škody na zemědělské půdě způsobené okusem se odhadují na 2 mld Kč. Ztráta činí 700 až 2 500 Kč na hektar podle druhu plodiny. Podle údajů Českého statistického úřadu je v počtu odstřelené spárkaté zvěře bezkonkurenčně na prvním místě černá zvěř – divoká prasata, kterých bylo za hospodářský rok 2024/2025 uloveno na 200 000 ks.

Prase – přítel člověka

Prase zdaleka není žádným podřadným zvířetem. Za sedm tisíc let bylo úspěšně vyšlechtěné do řady plemen s různou kvalitou masa i rozdílně silnou vrstvou tuku. Pro velkou část naší planety je především zdrojem masa a z něj vyrobených potravin. I přesto, že v části světa představuje náboženské tabu. Prasečí orgány dokáže člověk využít pro nejrůznější transplantace. Kromě toho všeho je prase vysoce inteligentním tvorem.

Prase – nepřítel člověka

Pakliže divoké prase dokáže na okrajích měst nadzvednout rypákem popelnici, aby se po pádu otevřela a byla zdrojem hojné potravy, jen dokládá, že jeho inteligence je na slušné úrovni. Dost možná, že k jeho genové výbavě na chutné potraviny nechtěně přispěly i naše babičky nebo prababičky. Sám pamatuji, jak se domácí prasata přikrmovala voňavými, sladce přezrálými, ale také rozbitými hruškami, spadanými z velké výšky tehdy převládajících vysokokmenů. Ano, právě divoké prase je nejčastějším podílem spárkaté zvěře na škodách v ozimé pšenici.

Nárůst počtů spárkaté zvěře

Nejen statistika, ale hlavně novinové titulky každoročně bilancující počty kusů odstřelené spárkaté zvěře to potvrzují více než spolehlivě. Vůči veřejnosti byla čísla v časopise „Statistika a my“ prezentována takto: „V mysliveckých letech 2021/2022, 2023/2024 a 2024/2025 byly zaznamenány rekordní odstřely zvěře jelení, dančí, mufloní a černé.“ To jen dokládá vysoký tlak na polní kultury.

„Osinatky“ jsou ochranou

Velké škody způsobuje spárkatá zvěř žijící hlavně v těsné blízkosti velkých měst. Tam se naučila pronikat již do jejich předměstí a vyhledávat snadno dostupnou a chutnou potravu u kontejnerů a popelnic. Pokud jsou v blízkosti velkých aglomerací pozemky ozimé pšenice, působí zde, a to převážně divoká prasata, velké škody.

I osinaté pšenice jsou bohužel poškozovány zvěří, byť v menší míře. Možností ochrany plodin před divokou zvěří je více, ale účinnost jednotlivých opatření je jen částečná, krátkodobá a často i náročná. Osinaté pšenice jsou vlastně takové nejjednodušší, nejlevnější a do značné míry efektivní opatření. Ze sortimentu Selgenu se jedná o osinaté odrůdy Foxx a Escort. Obě odrůdy jsou registrovány. Novinkou roku 2026 je odrůda Strela, její registrace se očekává letos. Již v roce 2025 odrůda Escort na pěti z devíti pokusných lokalit překonala výnos standardu. Odrůda Foxx díky špičkovému výnosovému potenciálu patří v Německu k jedněm z nejprodávanějších osinatých pšenic.

Ing. Michal Vokřál, CSc.